VLASTIVĚDNÝ SPOLEK ZBÝŠOV

věnovaný některým letošním výročím a historii hornictví v naší oblasti.

Článek od paní Jarmily Plchové s názvem Hornická výročí, který byl otištěn v oslavanském měsíčníku OKNO č. 3/2025.

Rok 2025 – hornická výročí

V letošním roce si bude více připomínat hornickou historii, letopočet 2025 jich přináší hned celou řadu.

Rosicko-oslavanský černouhelný revír patřil sice k nejmenším revírům v republice, ale v mnoha směrech se výrazně zapsal na přední místa v řešení báňské problematiky. Už to, že zde probíhala těžba uhlí z největších hloubek nejen v republice, ale i střední Evropě, dále že hornické práce probíhaly v extrémních úložních poměrech, že zde probíhaly mnohé ověřovací metody těžby a v neposlední řadě poslední léta těžby při zařazení dolu do II. třídy nebezpečí a mezi doly s možností průtrží uhlí a plynu, už tyto skutečnosti byly pro československé hornictví významné. Boskovická brázda, lůno rosicko-oslavanského uhelného revíru, byla cílem mnoha bádání báňských odborníků, geologů, mineralogů a také paleontologů. Výsledky výzkumů v tomto revíru jsou citovány snad v každé obšírnější studii těchto odborníků a přinesly mnohá fakta a do té doby neprokázané skutečnosti.

Více jak 100 let bylo uhlí fenoménem lidského pokroku. Tento nový zdroj paliva umožnil rozvoj průmyslu, strojírenství, rozvoj železniční dopravy. Přinesl zkvalitnění lidského života, ale přinesl i problémy ekologické. I když už po I. světové válce bylo vyvíjeno obrovské úsilí na získání lepšího zdroje paliva než bylo uhlí, přesto, že už od roku 1913 byly intenzivně hledány nové zdroje paliva, přesto uhlí zůstalo jako palivo dominantní až do padesátých let 20. století. V současné době, kdy stále se bojuje o zdroje a uhlí jako palivo je především v Evropě z velké části vytěsněno, kdo ví, jak se situace bude vyvíjet dál. „Nová Amerika“ hlásí návrat k fosilním palivům a to Amerika patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. Tak – kdo ví.

Rok 2025 je nejen pro Oslavany významným výročím, ale také pro Rosicko-Oslavansko a dokonce i pro kamenouhelné hornictví Moravy.

V tomto roce si připomínáme 270 let od první písemné zmínky o používání černého kamenného uhlí z Oslavan, a to už od roku 1755, tehdy prvně řemeslníky z Moravsko-Krumlovska.

Dále si připomínáme 240 roků od prvního úředního udělení důlních měr. 17. března 1785 byl vystaven propůjční list, který zajišťoval oslavanskému těžířstvu – vrchnosti na věčné časy výsadní právo – lenní právo – dolovat na celém oslavanském panství na kamenné uhlí a ledek. Toto výsadní právo na těžbu i s privilegiem na věčné časy získal ještě v témže roce 1785 do pronájmu první opravdový těžař, Johann Baptista Müller, který k nám do Oslavan přišel z Tyrol.

A toto výročí, připomínající počátek těžby a využívání černého uhlí řemeslníky pracujícími s ohněm je také výročím celého moravského hornictví. V Oslavanech se prvně na Moravě začalo s těžbou černého uhlí a Oslavany tak byly prvním místem na Moravě se soustavnou těžbou.

A s těmito výročími souvisí i nešťastné události, ke kterým při těžbě uhlí docházelo a z nichž si některé letos připomínáme.

V roce 1820 13. dubna – došlo k důlnímu neštěstí na dole Barbora, zahynulo 10 horníků. Bylo to první důlní neštěstí u nás řádně zdokumentované. Dne 8. června 1860 – došlo k výbuchu důlních plynů na dole Františka , zahynulo 53 horníků. Bylo to největší důlní neštěstí v historii těžby v rosicko-oslavanském uhelném revíru. Dne 21. července 1875 – došlo k výbuchu důlních plynů na dole Antonín ve Zbýšově, zahynulo 14 horníků, 10. června 1895 – došlo k výbuchu na na dole Julius, zahynulo 10 horníků. A také si připomínáme 45 let od průtrže uhlí a metanu na dole Jindřich II ve Zbýšově, ke kterému došlo 15. ledna 1980. Zahynuli 2 horníci. Toto jsou připomenuta jen výročí. Pravdou je, že došlo k celé řadě dalších důlních neštěstí a stovkám smrtelných úrazů, které horníci zaplatili svými životy.

V roce 1935 vznikla konečnou fúzí těžařských společností Rosická báňská společnost Láska Boží, předchůdkyně Rosických uhelných dolů. A před 80 léty, po skončení 2. světové války – 24. října 1945 byly dekretem presidenta republiky dr. Edvarda Beneše všechny doly v ČSR znárodněny. Vnikl národní podnik Rosické uhelné doly (RUD). Rovněž tak byla znárodněna i energetika a 1. ledna 1946 vznikl z akciové společnosti Západomoravské elektrárny národní podnik.

Těžba v Rosicko-oslavanském uhelném revíru probíhala od roku 1755 do konce 18. února 1992, tedy 237 roků.

Další hornická výročí

1755 – první písemná zmínka o používání uhlí z Oslavan – neřízené pokusy s těžbou (znojemský řemeslník – hřebíkář Jiří Winneberger – stížnost na císařský dvůr v souvislosti s neudělením zlaté medaile).

od r. 1764 – nový oslavanský vrchnostenský správce František Riedl – zahájena řízená těžba uhlí.

1785 – 17. 3. vystaven první propůjční list, který zajišťoval výhradní právo dolovat na celém oslavanském panství na věčné časy – pro tehdy narychlo z vrchnosti utvořené těžařstvo z vrchnosti.

1785 – Benedikt Küttner – začíná těžit na 6 důlních podílech koupených od Josefa Jenicha (Josefu Jenichovi bylo rozhodnutím zemského úřadu z 29. 12. 1784 ponecháno jako nálezci 6 kuksů mezi Oslavany a Zbýšovem – což mu bylo sděleno 17. ledna 1785 a

hned 20. ledna 1785 těchto 6 kuksů prodal Benediktu Küttnerovi).

1785 – Johan Baptista Müller získává do pronájmu propůjční list – právo těžit na oslavanském panství a začíná s těžbou v Havírně, Balinech, pokračuje Na Zaklášteří u řeky Oslavy štolami Jan, Anton a získává důlní pole Mariahilf, dále na Novém Světě – Helena Hašple, Verpach, v jižní okrajové části Zbýšova – důl Sv. Barbory a na Horní a Dolní Boudě (zde před ním zahájena těžba v r. 1782).

1785 – J. B. Müller zaráží – Důl Jánský na pravé straně potoka Balinka u Oslavan – těžba směrem do Zaklášteří.

1800 – 16. dubna byla uzavřena kupní smlouva – Mülleři koupili oslavanské doly od původního těžařstva – vrchnosti za 40 000 zlatých, vše 20. června 1800 již zaneseno v zemských deskách.

1830 – postavena v Zastávce první koksová pec (podle ing. Karlíka).

1830 – znovu otevřena po rekonstrukci jáma – kterou nazvali Důl Anna – (Zbýšov Anenská).

1840 – otevřena jáma Kateřinská – Zbýšov.

1850 – František Rittler -otevírá kutisko Na dlouhých, Oslavany Stará hora- těžba nedoložena.

1850 – převzal vedení zbýšovských dolů Lásky Boží – Antonín Hondl.

1850 – zaražena šachtička Jeremiáš v Oslavanech – kostelní kopec u ZUŠ.

1855 – dokončena železniční dráha z Brna do Zastávky – zkušební jízdou v prosinci 1855.

1855 – otevřena na dole Ferdinand dědičná štola. Ústila pod budovu ústředního ředitelství a těžilo se zde za pomoci koní. Tato štola byla znovu otevřena v roce 1945.

1865 – dokončena a dána do provozu jáma Bohrlochschacht, pomocná jáma dolu Františka.

1865 – spojení těžařských společností Rytíř Herring a spol. a Těžařstva Františka v Padochově.

1870 – Innerbergská společnost se sídlem ve Vídni zahájila jednání ohledně výstavby koksovny u dolu Anna -.100 pecí typu Gobiet (Müllerovské oslavanské doly koupila koncem r. 1869).

1870 – vzniká RBS a v tomto roce zakoupila majetek Rosického těžařstva železných hutí – železárny, také doly v Okrouhlíku a ihned zde zastavila těžbu.

1870 – započato se s hloubením dolu Julius – majetek RBS.

1875 – Boží Požehnání – Zastávka se stala samostatnou obcí, před tím patřila k Příbrami.

1875 25. 8. – zemřel v oslavanské Havírně Jan Daniel Müller a v Brně ve stejném roce Antonín Müller, poslední majitelé Müllerova těžařstva. Pohřbeni jsou na oslavanském hřbitově.

1900 7. 10. – zemřel Hugo Rittler – ředitel RBS, která v té době vlastnila kromě zbýšovských dolů Lásky Boží a těžařských polí těžařstva Sv. Trojice u Nové, všechny zbývající doly. Po něm nastupuje dr. ing. Jičínský, který provedl rozsáhlou technickou

rekonstrukci dolů a těžbu jižní části revíru zkoncentroval na důl Kukla v Oslavanech. Inicioval vybudování elektrárny, která by byla zařízená na spalování uhlí horší kvality z jižní části rosicko-oslavanského revíru.

1920 – 10. 12. zahájena všeobecná generální stávka. 13. 12. tábor lidu v Oslavanech – zahájil oslavanskou prosincovou stávku, která byla potlačena vojskem. (Oslavanské náměstí, kde se tábor lidu konal- nese název Náměstí 13. prosince).

1935 – konečná fúze těžařských společností – RBS a Láska Boží.

1940 – hlásí RBS-LB 68 kutisek (patří jí všechna kutiska v rosicko-oslavanské pánvi).

1945 – likvidace škod po válce, zahájena těžba prvně na dole Kukla 5. 5., Antonín 20.5., nejvíce poškozený důl Julius – důl zatopen, zničena šachetní budova, lampovna, rozvodna, budovy dílen, lanovnice na věži, těžní klece se zřítily do hloubky 800 m. Zničena el. rozvodna, poškozen el. kabel pro čerpání vody. Vše nasvědčovalo tomu, že důl skončil. Ale ředitel ing. Bohumil Vrbický ihned zahájil organizaci záchranných prací, v září 1945 převzal vedení dolu ing. Eduard Elpl, báňský inženýr – spisovatel – (umělecké jméno Mirek Elpl). S nadlickým úsilím techniků i brigádníků se povedlo uvést důl opět do provozu. Důl Julius začal těžit v prosinci 1945, ale 19. prosince 1945 – obrovský požár třídírny a lanové dráhy. A opět s nadlickým úsilím byl důl znovu zprovozněn.

1945 – 24. 10. – znárodnění dolů.

1955 – zahájena výstavba hornického sídliště v Oslavanech – Sad. s 245 bj. a infrastrukturou před tím 21. 5. 1951 zahájena výstavba -dvojdomků Na Vyhlídce – 1952 – schválena stavba 36 bytových jednotek typu T12 pro RUD na bývalém sokolském hřišti v Oslavanech.

1955 – těžba z dolu Ferdinand svedena na důl Julius.

1960 – zahájena výstavba jámy Jindřich II., v roce 1964 záměr přehodnocen, dobudováno na centrální těžební důl revíru – do provozu uveden v roce 1969.

1965 – postavena 38,610 m vysoká železobetonová těžní věž dolu Františka, rekonstrukce jámy zahájena v r. 1964, rovněž provedena rekonstrukce jámy Ferdinand – stávají se hlavními větracími jámami pro centrální důl Jindřich II.

1965 1. 11. – zavedena zkrácená pracovní doby – v dole 42 hodinový pracovní týden.

1970 – zasypána jáma Jindřich I v Zbýšově.

1970 – uzavřen železobetonovým poklopem důl Pionýr (Ferdinand ) v Okrouhlíku. Těženo zde bylo jen od roku 1949 do 1956 – špatná kvalita uhlí.

1970 – zahájena likvidace lanovky z dolu Julius na důl Ferdinand daná do provozu r. 1910.

1975 – dán a do provozu dopravní lanová dráha z dolu Jindřich II ve Zbýšově do oslavanské elektrárny.

1980 – došlo k průtrži uhlí a plynu – zahynuli 2 horníci – důl zařazen mezi doly s PUP.

1985 – do konce tohoto roku sloužil důl Václav Nosek-Kukla jako vtažná jáma a k odčerpávání důlních vod, v r. 1986 byl definitivně uzavřen – pak následovalo zasypání zvodnělé jámy.

1991 – ukončena těžba z centrálního dolu Jindřich II, dne 20. prosince dodán poslední vůz vytěženého uhlí na oslavanskou elektrárnu a 28.12.1991 byl vytěžen z dolu Jindřich II poslední vůz černého uhlí.

1992 – 18. 2. vytěžen poslední vůz černého uhlí z revíru a to z 2. patra dolu Antonín ve Zbýšově. Tím definitivně těžba uhlí v Rosicko-oslavanském uhelném revíru – skončila.

2015 – byla dokončena konečná likvidace dolu Jindřich II ve Zbýšově. Pod ohlubní jámy byla vybudovaná 38 metrů silná jámová zátka a železobetonová krycí deska.

Před 20 lety, ve středu 7. září 2005 proběhl u radnice města Oslavany slavnostní akt – odhalení hornického památníku, který nám připomíná, že Oslavany byly prvním místem na Moravě s těžbou uhlí. Autorem je oslavanský rodák, kamenosochař Jaromír Nedorost. Samotná slavnost odhalení památníku byla velice působivá a zúčastnil se jí větší počet občanů i školní mládeže a pozvaných hostů. Velmi působivou částí této malé slavnosti bylo vystoupení chrámového dětského sboru oslavanského kostela, vedeného paní učitelkou Jindrou Kovandovou a vystoupení dechovky pana Františka Nevřivého, kteří účinkovali v hornických kytlicích. Podařilo se zorganizovat i průvod od Dělnického domu, kde nechyběli ani horníci v pracovních fáračkách i uniformách a malí permoníčci – děti z mateřské školy. O samotný akt odhalení památníku byl požádán ředitel DIAMA, Dolní Rožínka, pan ing. Břetislav Sedláček a vedoucí likvidovaných důlních děl RUD a závodu Kukla Oslavany pan ing. Petr Kříž.

Uběhlo 20 let a na tomto hornickém pomníčku je ten dlouhý čas zřetelně vidět. Po dvaceti letech si zaslouží vyčištění a možná by prospělo i vysazení okrasného keře, aby toto místo, které připomíná víc než dvěstěletou hornickou historii našeho města, bylo důstojné.

Zdař Bůh!

Text: Jarmila Plchová, historička, zakládající členka VSRO a jednatelka VSRO, průvodkyně Muzea hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech.