O tragické letecké havárii z roku 1938 asi většina z vás ví, připomíná ji mj. pomníček „U letců“ a o události existuje více písemných dokumentů.
Budeme se jí ještě věnovat někdy příště.
Méně je však známo, že k leteckému neštěstí došlo ve Zbýšově již dříve, dne 13. června 1923.
Posádka vojenského letounu Letov Š10.19 ve složení pilot nadpor. Diviš a pozorovatel nadpor. Jankl měla toho dne při letu z Prahy do Olomouce technické problémy se strojem.
Po předchozím vyhýbání se oblasti s nepříznivým počasím se s letounem dostali jižněji od původně plánované trasy letu a v prostoru Rosic ve výšce asi 1200 m začal, dle výpovědi pilota, letounu vysazovat motor.
S letounem se následně podařilo úspěšně nouzově přistát ve Zbýšově – na poli cca naproti současnému parku „Na Poustkách“
Po cca hodinovém pokusu o opravu motoru na místě nouzového přistání se pak s letounem posádka pokusila znovu odstartovat – bohužel motor při vzletu opět vysadil ve výšce kolem 10 metrů a letadlo dopadlo k zemi a podvozkem narazilo do dřevěné boudy u novostavby.
Oba členové posádky byli při nehodě zraněni.
Událost se bohužel neobešla bez zranění dalších osob – dle článků v tehdejší denním tisku byli „ zraněni dva zedníci, kteří v boudě ukládali nářadí, a pět dětí, které se za boudou schovávaly i když je pilot posílal z místa startu pryč.
Byli to: Josef Vojtěch 34 let, Josef Pokorný 33 let, Gabriel Staněk 7let, Karolína Hlaváčková 10 let, Antonín Šandera 7let, František Havlát 7 let a Jarmila Staňková 10 let, která zranění podlehla“.
Celková bilance této nehody tedy byla velmi vážná – jeden mrtvý a 7 (či 8?) zraněných…
Cvičných dvouplošníků Letov Š 11 bylo vyrobeno celkem 51 kusů v letech 1921 až 1923, šlo o kopii německého letounu Hansa Brandenburg B.I.
Vzletová hmotnost činila 966 kg (z toho cca 200 kg palivo)
Úsměv již dnes mohou budit údaje o maximální rychlosti letounu 130 km/h, cestovní rychlosti 90 km/h a výkonu šestiválcového motoru Merdedes Benz 74 kW tj. cca 100 „koní“ při zdvihovém objemu 9,5 litru při kompresním poměru 4,5 : 1
Místo havárie lze stále přibližně identifikovat z dobových materiálů.
Ve směru podélném vůči současné ulici Masarykova cca naproti budovy Šikotexu (tehdejší četnická stanice), někde za budovou marketu Hruška naproti kinu Horník a ve směru příčném do prostoru cca mezi ulici J. A. Komenského a Školní.
Celá plocha je dnes zastavěná, v době havárie v roce 1923 bylo v této oblasti pole.
Výrazná stavba v pozadí na snímcích havarovaného letounu se tehdy nacházela v prostoru současného parku „Na Poustkách“.
Vyšetřování nehody bylo tehdy ukončeno velmi rychle, v podstatě „do druhého dne“.
V dnešní době by se vleklo měsíce, možná i roky.
Bylo shledáno, že všichni udělali co mohli a že nehoda byla způsobena vyšší mocí.
Nikdo tudíž dle vyšetřovatelů nenesl za nehodu ani za její následky vinu.
