Turistika

Turistické cíle

tip na pár zajímavých…

• Cihelna ve Studených
• Zaniklá vesnice Studyn
• Rybičková skála
• Studánka Barborka
• Zbýšovská halda

Cihelna

“Zrestaurováním” některých fotografií nalezených na webovém serveru po jeho oživení vznikl poměrně zajímavý průřez historií opravy cihelny až do dnešní podoby.
Než vše vytřídíme a okomentujeme, tak jen malý náhled aneb “jak to tam vypadalo”…

Zbýšovské kříže

Co dalšího můžete navštívit ve Zbýšově jsou kříže.

Naproti hřbitovní brány u hlavní cesty nás vítá jeden z nejstarších křížů. Byl postaven na památku cholery, která si vzala spoustu životů.
Oběti světové války připomíná kříž uprostřed hřbitova, na němž je trnová koruna a znak Československé republiky.

Nejstarší kříž v okolí Zbýšova se nachází nad Dolinou.
Je celý i se sochou Ježíše Krista z kamene. Autorem je František Majer, kameník z Nové Vsi. Kříž byl postaven, jak říká nápis: „Nákladem Jana Kubálka sowseda Zbiesowského dne 24. máje 1804.“

Na místo dřevěného kříže těsně vedle kostela dala postavit Marie Kratochvílová, vdova po havíři, na památku svého muže a syna, zemřelého ve vojenské nemocnici, kříž s kamenným podstavcem a pozlacenou železnou sochou Krista roku 1886.

V poli v Lískách za bývalým areálem zemědělského družstva stojí kříž se stručným: „Pokoj vám.“ Byl postaven roku 1937 nákladem rodiny Nekužovy, naposled opraven v roce 2009.

Nejmladší je kříž r roku 1940 a dala ho postavit rodina Baštářova v poli na bývalém rozcestí Rosice – Kratochvilka. V posledních letech byl zničen, zbourán. Jeho osud nebyl lhostejný jednomu spoluobčanu a uvedl ho do původního stavu.

Informační turistické panely

 

Informační panely se nám postupně rozrůstají, máme je zaznamenané v mapě a brzy dodáme i obrázkovou formu.

 

Rybičková skála

Lokalita se nachází přibližně 1 km od Neslovic.
Jedná se o nesouvislé skalní defilé v zářezu Neslovického potoka, vlevo od komuniace spojující Neslovice se Zbýšovem.
V úzkém kaňonovitém údolí Neslovického potoka se nachází řada přirozených výchozů arkozovitých pískovců svrchního cyklu padochovského souvrství s polohami písčitých, částečně slídnatých jílovců, nevhodných pro zachování fosilního materiálu.

Samotná Rybičková skála se nachází na levém břehu potoka, je přibližně 40 metrů dlouhá, místy až 13 metrů vysoká. Vystupují zde tenčí polohy břidlice našedlé, až hnědošedé barvy, a vrstvy až šedočerných jílovců.

První zmínky o lokalitě podal D.Štúr, který uvedl nálezy rybí šupiny a koprolisty už v roce 1868. V letech 1878 – 1880 byly známy bohaté nálezy zbytků ryb. Tyto nálezy daly jméno lokalitě Rybičková skála.

Ve zprávě z roku 1944 uvádí Švestka, že Rybičková skála je rozdělena na pět stejně mocných horizontů s obsahem tmavých i světlých břidlic, také tence vrstevnatých jílovců. Svrchní horizonty jsou paleontologicky méně bohaté, nejspodnější pátá vrstva podle nálezů ryb je nejbohatší.

Počátkem 50. let Augusta uvádí další nálezy z Rybičkové skály a shrnuje složení floristického společenstva.

Faunistické společenstvo je podle Augusty tvořeno ojedinělými šupinami paprskoploutvých ryb a trny akantodií.
V roce 2002 byl v rámci nových paleontologicko – stratigrafických výzkumů zahájen rozsáhlý výzkum Rybičkové skály.
Z východní okrajové části odkryvu a z místa asi 300 m jižněji byl získán materiál přibližně 200 kusů paprskoploutvých ryb a hmyzí křídlo.

Rybičková skála je v současnosti označena jako chráněný přírodní výtvor, avšak informace o důvodu ochrany Rybičkové skály chybí.

Lokalita je dobře známa amatérským sběračům a stopy jejich činnosti jsou patrné.

 

Rozcestníky a ukazatele

Kromě informačních panelů se na našich cyklostezkách může setkat i s rozcestníky a ukazately, které vám poskytnou informace o směru a vzdálenosti nejbližších bodů.